Péče řádného hospodáře při odvracení hrozícího úpadku

19.06.2024

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M.


Úvod

Nejvyšší soud České republiky vydal dne 3. 4. 2024 velice zajímavý rozsudek sp. zn. 27 Cdo 3019/2023, ve kterém se vyrovnal s otázkou aplikace institutu péče řádného hospodáře při odvracení hrozícího úpadku.

Nejvyšší soud již dříve dovodil, že smyslem "sankčního" ručení podle § 68 z. o. k. je kompenzovat zhoršenou dobytnost pohledávek věřitelů obchodní korporace, která je způsobena tím, že obchodní korporace je v úpadku a člen (nebo bývalý člen) statutárního orgánu nejednal s péčí řádného hospodáře, neboť neučinil vše potřebné a rozumně předpokladatelné, aby úpadek obchodní korporace odvrátil (ačkoli věděl, že korporaci úpadek hrozí anebo o tom vědět mohl a měl).

V nyní vydaném rozhodnut Nejvyšší soud svůj výklad rozšířil o dovození, že tvrdí-li odvolací soud, že žalovaní jednatelé péči řádného hospodáře při odvracení hrozícího úpadku neporušili, neboť jejich funkce zanikla příliš krátce poté, co se společnost do hrozícího úpadku dostala, přehlíží, že žalovaným funkce jednatelů zanikla odvoláním, které na valné hromadě společnosti sami (jako společníci společnosti) svými hlasy prosadili.


Právní posouzení Nejvyšším soudem

Bylo-li reakcí žalovaných na ukončení nájmu podnikatelských prostor společnosti okamžité odvolání sebe samých z funkce jednatelů společnosti, nelze takové jednání samo o sobě považovat za odvracení hrozícího úpadku ve smyslu § 68 odst. 1 písm. b) z. o. k. Za v souladu s péčí řádného jednatele jsoucí odvracení hrozícího úpadku by takové jednání mohlo být považováno například tehdy, bylo-li by jeho smyslem zvolit do funkce jednatele společnosti osobu, jejímž úkolem by bylo hrozící úpadek odvracet (§ 68 odst. 2 z. o. k.).

Dostala-li se společnost nejpozději ukončením nájemní smlouvy do stavu hrozícího úpadku (o němž žalovaní, vědomi si ukončení smlouvy o nájmu, museli vědět), měli žalovaní v souladu s péčí řádného hospodáře za účelem jeho odvrácení činit vše potřebné a rozumně předpokladatelné. Takovým jednáním mohly být například pokusy obnovit podnikatelskou činnost společnosti, zajištění "krizového manažera", či alespoň snaha komunikovat s věřiteli společnosti ohledně možnosti odložení splatnosti jejich pohledávek nebo sjednání splátkového kalendáře.

Dovozuje-li odvolací soud, že "útěku" žalovaných ze společnosti nelze z pohledu péče řádného hospodáře ničeho vytknout, neboť v krátkém časovém úseku mezi vznikem hrozícího úpadku a zánikem jejich funkce "neměli žalovaní objektivně vůbec možnost, aby v řádu 1 až 2 dnů mohli cokoli učinit k odvrácení případně hrozícího úpadku", je jeho právní posouzení v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jakož i se smyslem a účelem § 68 z. o. k., a tudíž nesprávné.

Závěr

S uvedenými závěry Nejvyššího soudu se lze plně ztotožnit. Je varováním členům statutárních orgánů, aby účelově neopouštěli svoji funkci ve fázi, kdy se společnosti ekonomicky nedaří a dostává se do stavu hrozícího úpadku, neboť jejich "útěk" ze společnosti bude posuzován jako porušení péče řádného hospodáře, se všemi z toho plynoucími právními důsledky, zejména stran jejich odpovědnosti za náhradu škody.