Právní aktuality 2026: Klíčové legislativní změny a judikáty na přelomu roku

Autor: Mgr. Jan Zamazal 

Rok 2026 přináší řadu zásadních změn a rozhodnutí, které mají významný dopad na různé oblasti veřejného i soukromého práva. Od novelizací procesních předpisů, přes změny ve veřejné správě a advokátním stavu, až po průlomová rozhodnutí českých i evropských soudů. Tento přehled nabízí systematické shrnutí nejvýznamnějších událostí na právním poli.

1. Klíčové judikáty a rozhodnutí s dopadem na právní praxi

Nejvyšší soud České republiky potvrdil nekompatibilitu právní úpravy uchovávání provozních a lokalizačních údajů (§ 97 zákona č. 127/2005 Sb.) s unijním právem. Ve světle rozsudku Soudního dvora EU ve věci C-140/20 (La Quadrature du Net) a dalších souvisejících případů konstatoval, že blanketní uchovávání dat porušuje Listinu základních práv EU. NS zároveň upozornil, že mu nepřísluší derogace vnitrostátní normy, a tak trvá její účinnost až do eventuální novelizace legislativy zákonodárcem.

Ve správním soudnictví pak NSS v rámci řízení podle čl. 267 SFEU postoupil prejudiciální otázku Soudnímu dvoru EU ohledně nároku na úrok z částky zadržované na základě zajišťovacího příkazu, pokud nebyla ex post shledána nezákonnou, ale zjevně neúměrnou. Právní otázka se dotýká interpretační aplikace zásady efektivity unijního práva v oblasti fiskálních náhrad.

2. Absolutní legislativní novinky: Zlomové změny roku 2026

Elektronizace fakturace a digitální správa DPH

Od ledna 2026 vstoupily v účinnost první kroky implementace směrnice VAT in Digital Age (ViDA). E-fakturace dle standardu EN 16931 se v ČR stává základním nástrojem digitalizace účetních a daňových procesů. Do roku 2035 bude plně povinná pro všechny typy transakcí, přičemž již nyní platí povinnost akceptace elektronických faktur v B2B vztazích. Systém navazuje na evropský koncept Central VIES databáze, do níž budou směrovány daňové údaje pro přeshraniční kontrolu.

Uhlíkový tarif CBAM: Nové environmentální povinnosti dovozců

Od 1. ledna 2026 vstoupil do účinnosti tzv. uhlíkový mechanismus CBAM dle nařízení (EU) 2023/956. Dovozci emisně náročného zboží (např. hliník, železo, hnojiva) musí vést podrobnou evidenci emisí spojených s výrobou dovážených produktů a postupně od roku 2027 nakupovat tzv. CBAM certifikáty. Jde o opatření zaměřené na prevenci "úniku uhlíku" a posílení rovné soutěže na evropském trhu.

Reforma státní služby a stavebního práva

Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, byl novelizován tak, aby agenda státní služby byla nově soustředěna pod Úřadem vlády. Zavádí se mechanismy kariérního řádu a zjednodušené řízení propouštění úředníků. Paralelně vstoupil v účinnost nový stavební zákon, který konsoliduje stavební agendy pod jednotnou správu a deklaruje výstavbu hromadného bydlení jako veřejný zájem (§ 2 odst. 3 stavebního zákona).

3. Profesní právo: Přelom v advokacii a právních zkouškách

S účinností od 1. ledna 2026 došlo ke zcela nové úpravě advokátních zkoušek dle zkušebního řádu ČAK. Byl zrušen písemný test a zkouška se skládá výhradně z praktických písemných prací a ústního pohovoru z pěti oblastí. Současně se nově posuzuje tříletá praxe až ke dni samotné zkoušky.

Zásadní novinkou je také zavedení příspěvku na Garanční fond za každou advokátní úschovu ve výši 500 Kč. Povinnost plyne z § 30 a stavovského předpisu a souvisí s digitalizací systému úschov a vyššími nároky na kybernetickou bezpečnost v souladu s nařízením NIS2 a GDPR.

Závěr: Právní výzvy, odpovědnost a budoucí směřování

Právní prostředí roku 2026 prochází zásadními proměnami, které již nelze vnímat jen jako dílčí úpravy konkrétních norem, ale jako systémovou transformaci s přesahy do všech oblastí veřejného i soukromého práva. Mění se nejen právní rámec, ale i samotné paradigma výkonu právnických profesí.

Digitalizace právních procesů, jejímž příkladem je zavedení strukturované elektronické fakturace dle směrnice ViDA, nebo plánované zrušení papírových forem v obchodních transakcích, vytváří novou dimenzi právní odpovědnosti – nejen za obsah právního úkonu, ale i za jeho technickou validitu a interoperabilitu v rámci evropských systémů. Právníci, podnikatelé i veřejná správa se musí adaptovat na realitu, kdy technická forma právního úkonu nabývá právní relevance obdobné jako jeho věcný obsah.

Rovněž evropské klimatické právo, reprezentované ostrým spuštěním mechanismu CBAM, ukazuje, že regulatorní rámec se čím dál častěji opírá o princip environmentální odpovědnosti, jejíž vymáhání bude zahrnovat složité přeshraniční kontrolní mechanismy. Pro tuzemské dovozce to znamená povinnost nejen sledovat emisní stopu zboží, ale i efektivně komunikovat s unijními databázemi, vyhodnocovat rizika a vést odpovídající dokumentaci.

Z hlediska vnitrostátního vývoje lze spatřovat trend koncentrace veřejné moci – ať už jde o přesun řízení státní služby pod Úřad vlády, či vznik jednotné stavební správy. V obou případech je nutné pečlivě sledovat, zda tyto změny skutečně přispějí k efektivitě a právní jistotě, nebo zda povedou k oslabení vnitřní kontroly a rozostření odpovědnosti.

Za významný je nutno považovat i nový model advokátních zkoušek a digitalizaci úschov v rámci ČAK. Tyto změny posouvají advokacii do pozice, kde se důsledně vyžaduje schopnost praktické aplikace práva v digitálním prostředí. Současně zavedení garančního fondu představuje důležitý krok k posílení důvěry veřejnosti v odpovědné nakládání s prostředky klientů.

Pro všechny subjekty právního vztahu – a zejména pro právnické profese – z toho plyne jednoznačné doporučení: přistupovat k právu v roce 2026 nikoliv pouze jako k textu zákona, ale jako k dynamickému systému, v němž je nutné kombinovat výklad norem, znalost aktuální judikatury, orientaci v evropských předpisech a schopnost pohybovat se v prostředí technické a datové regulace. Odbornost, přesnost a kontinuální profesní rozvoj se tak stávají nikoliv volbou, ale nezbytným předpokladem výkonu právní praxe.

V právním světě, který se stále více integruje do digitálního a mezinárodního rámce, zůstává hlavní výzvou udržet pevné kotvy právní jistoty, důvěry ve spravedlnost a respektu k právnímu státu. Právníci musí být nejen odborníky na normativní výklad, ale i zprostředkovateli srozumitelnosti práva v rychle se proměňujícím světě.