04.01.2024

17.11.2023

Autor: JUDr. Luděk Lisse, Ph.D., LL.M., LL.M


K aktuálnímu rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 7. 2023, sp. zn. 21 Cdo 1313/2022

I. Aktuální judikát

Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. 7. 2023, sp. zn. 21 Cdo 1313/2022, vyplývá, že shodná tvrzení účastníků soudního řízení jsou tvrzení skutková, tj. účastníci se nemohou dohodnout například na tom, že jim uzavřená smlouva je platná, neboť v případech, kdy je soud povinen zkoumat platnost smlouvy jakožto právního jednání z úřední povinnosti (ex offo), je na soudu jako autoritativním interpretovi, aby povahu a platnost určitého právního jednání zhodnotil a autoritativně posoudil sám.

II. Shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci

Nejvyšší soud dále dovodil, že shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci, které by se jinak musely prokazovat pomocí důkazních prostředků. Za svá skutková zjištění však soud nemůže vzít tvrzení účastníka jenom proto, že účastník na opačné straně sporu tato tvrzení "nezpochybňoval či nerozporoval", neboť z takové nečinnosti účastníka ještě nevyplývá, jaký postoj tento účastník k tvrzeným skutečnostem z hlediska jejich pravdivosti a úplnosti zaujímá; na tato skutková tvrzení nelze tedy pohlížet stejně jako na shodná skutková tvrzení ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.

III. Za svá skutková zjištění soud nemůže vzít tvrzení účastníka jenom proto, že účastník na opačné straně sporu tato tvrzení nerozporoval

Dalším závěrem Nejvyššího soudu v této věci pak je, že shodná tvrzení účastníků může soud vzít za svá skutková zjištění, jen jestliže obsahují údaje (poznatky) o skutkové stránce věci, které by se jinak musely prokazovat pomocí důkazních prostředků. neboť z takové nečinnosti účastníka ještě nevyplývá, jaký postoj tento účastník k tvrzeným skutečnostem z hlediska jejich pravdivosti a úplnosti zaujímá; na tato skutková tvrzení nelze tedy pohlížet stejně jako na shodná skutková tvrzení ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.

IV. Závěr

Z uvedeného tak vyplývá, že pasivita jednoho z účastníků soudního (ale tytéž závěry lze plně aplikovat např. rovněž na rozhodčího řízení a procesní postup rozhodce) neznamená jeho souhlas s tvrzením druhého z účastníků, ale aby byl jeho procesí postoj považován za souhlas, musí být explicitní, tj. výslovný. Jedině v takovém případě může vzít soudu shodná tvrzení účastníků za důkaz, který je mezi stranami nesporný a pro soud a jeho následné rozhodnutí zavazující.