Překážka věci rozsouzené a překážka věci zahájené
Autor: Ing. Mgr. Jiří Drahorád
Nejvyšší soud České republiky se nedávno zabýval otázkou překážky věci rozsouzené a překážky věci zahájené.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3339/2023
V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 23 Cdo 3339/2023, konstatoval, že podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ustanovení § 83 odst. 1 o. s. ř. zakazuje, aby o stejné věci současně probíhala dvě nebo více soudních řízení; nastane-li takováto situace, překážka zahájeného řízení (litispendence) brání tomu, aby se pokračovalo v řízení, které bylo zahájeno později.
Dále dovodil že jestliže soud v původním řízení opomenul rozhodnout o části předmětu řízení a není již možno rozhodnout o doplnění o část předmětu řízení postupem podle § 166 odst. 2 věty první o. s. ř., původní řízení je již pravomocně skončeno (již neprobíhá), pak je-li poté na základě nové žaloby zahájeno řízení, jehož předmět je totožný s částí předmětu původního řízení, o které nebylo rozhodnuto, nejde o situaci dvou současně probíhajících řízení o stejné věci, neboť probíhá již pouze řízení jediné. Podání nové žaloby o této části předmětu řízení tudíž nemůže bránit ani překážka věci rozsouzené, ani překážka věci zahájené.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 2602/2023
V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2023, sp. zn. 29 Cdo 2602/2023, se vyjádřil k pojmu "rozhodnutí ve věci samé".
Konstatoval, že pravomocné usnesení, jímž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení, není ve smyslu ustanovení § 229 odst. 2 a 3 o. s. ř. pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a tedy ani způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost podané podle označených ustanovení.
Dále doplnil, že tento závěr se v projednávané věci prosadí i s přihlédnutím k tomu, že třetímu žalovanému v dané věci nešlo o to, aby soud na základě žaloby pro zmatečnost zrušil usnesení krajského soudu proto, že odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně i vůči němu; žalobu pro zmatečnost podal naopak proto, že v onom usnesení postrádá zrušující výrok vůči své osobě. Ani tento argumentační posun však nevede k závěru, že zrušující usnesení odvolacího soudu je vůči třetímu žalovanému pravomocným usnesením odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé.
Závěr
Obě procesní rozhodnutí jsou významná z hlediska vymezení nástupu překážky věci rozsouzené a překážky věci zahájené, které v právní teorii nepůsobí interpretační obtíže, ale v právní praxi mohou někdy až překvapivě "zamotat" procesní situaci účastníků řízení.
Pro více informací k danému tématu pište na advokat@lisse-hrabec.cz.